Vlny veder zvyšují teplotu vody v jezerech
In brief
Podle nové studie jsou největší jezera na světa zasahována vážnými tepelnými vlnami šestkrát častěji, než před dvěma dekádami. Studie využila data z iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative) a dospěla k závěru, že jezera procházejí vlnou ohřevu v průměru dvakrát pravděpodobněji ve srovnání s předindustriálním klimatem.
In-depth
Studie publikovaná na konci února v časopise AGU Geophysical Research Letters je první, která kvantifikuje dopad antropogenních klimatických změn na tepelnou vlnu jezer. Tím nabízí nové pohledy na jeden ze způsobů, kterým jezera reagují na oteplování klimatu.
Výzkumníci zjistili, že závažné a extrémní vlny horka jsou při globálním oteplení o 1,5 stupně Celsia třikrát pravděpodobnější. Právě oteplení o půldruhého stupně je cílovým stavem Pařížské dohody. Pokud by došlo k oteplení o 3 stupně Celsia, což je extrémní scénář, tak extrémní tepelné vlny budou do konce století přicházet s 25krát větší pravděpodobností.
Výzkumníci také konstatovali, že antropogenní podíl byl vyšší v tropických jezerech. Potvrdili tak výstupy dalších studií, které konstatovaly, že oblasti s nižší zeměpisnou šířkou nesou hlavní nápor dopad změn klimatu.
Hlavní autor studie a bývalý výzkumník v klimatické kanceláři ESA Iestyn Woolway to komentuje: „Co nás skutečně překvapilo, byla velikost lidského podílu na oteplování. Většina závažných veder týkajících se jezer měla silný antropogenický otisk. A když se podíváme na to, kterak se tyto vlny veder změní v budoucnu, tak rozsah očekávaných změn je opravdu zarážející.“
Nová studie využila data povrchových teplot jezer z projektu ESA CCI (Climate Change Initiative), v němž jsou informace získané družicemi ERS-2 (European Remote Sensing) a Envisat.
Z tisícovky jezer celého světa vybral tým dobře pozorovatelná jezera, která jsou dostatečně velká. To proto, aby bylo možné měřit jejich teplotu na několika místech. Nakonec zůstalo 78 velkých jezer (např. Bajkal, Victoriino nebo Erie), k nimž byla k dispozici data k analýze z let 1995 až 2019.
Výzkumníci spojili tato historická data s klimatickými modely z projektu IIMIP (Intersectoral Impact Model Intercomparison Project), aby mohli určit velikost vlivu lidmi způsobené klimatické změny na tepelnou vlnu jezer. Stejně tak se s jejich pomocí pokusili předpovědět frekvenci, s jakou budou přicházet v následujícím století.
Iestyn Woolway konstatuje: „Jediný způsob, kterak se s tímto jevem vypořádat, je redukce globálního oteplování. Pokud budou teploty růst, tepelná vlna v jezerech se bude lineárně zhoršovat.“
Klimatický vědec z ESA Clement Albergel to komentuje: „Družicová pozorování umožňují lokální i globální hodnocení reakce jezer na měnící se prostředí. Dlouhodobé a konzistentní záznamy vytvořené v rámci klimatické iniciativy ESA poskytují empirický záznam pro podporu vědy o klimatu a nabízejí informace pro efektivní akci v této oblasti. Jen tak je možné připravit se na negativní dopady změny.“
