Vyhledávací a záchranná služba systému Galileo pod drobnohledem
Evropská satelitní navigační síť Galileo umí mnohem více, než jen nám ukázat cestu: pomáhá také zachraňovat životy. Jde o službu SaR (Search and Rescue), která dovoluje přesně zaměřit na volání v nouzi, ať již na zemi nebo na moři.
Služba je evropským příspěvkem k mezinárodnímu družicovému systému COSPAS/SARSAT, který od roku 1982 pomohl zachránit více než 42 tisíc lidí. Jde o jediný systém, který dovoluje nezávislou lokalizaci nouzového signálu kdekoliv na Zemi.
Služba SaR byla v rámci systému Galileo formálně spuštěna 6. dubna. Datum nebylo vybráno náhodně: má připomínat signál na frekvenci 406 MHz, jenž systém COSPAS/SARSAT využívá.
Nový systém přitom již prokázal svoji smysluplnost, jak na březnové konferenci věnované satelitní navigaci potvrdil ředitel operací norského Koordinačního střediska záchranných složek Tore Wangsfjord.
Jeho středisko má zodpovědnost za operace od 55. stupně severní šířky až k severnímu pólu: „Dosavadní výsledky se systémem Galileo jsou velmi dobré. A ještě se zlepší s tím, jak bude družic přibývat.“
Během nedávného zřícení vrtulníku na dálném severu v Norsku pak došel nouzový signál ze systému Galileo o plných 46 minut dříve, než prostřednictvím stávajících prostředků COSPAS/SARSAT. Přesnost pozice nehody pak byla plus mínus 100 metrů, zatímco stávající systém ji zaměřil na plus mínus 1,5 km.
„Jde přitom jen o jeden z několika příkladů, kde ve skutečných život ohrožujících situacích prokázal systém svoji přesnost a rychlost. Galileo bude nade vší pochybnost dále pokračovat v záchraně životů.“
Zařízení pro vyhledávání a záchranu je na každé družici systému Galileo, přičemž jeho přijímací anténa je umístěna hned vedle velké navigační antény. Má přitom hmotnost jen 8 kg a potřebuje pouze tři procenta energie družice.
Systém COSPAS/SARSAT založený Kanadou, Francií, tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy začal fungovat v podobě zařízení připojených k družicím na nízkých oběžných drahách. Jejich rychlý pohyb po dráze umožnil využít Dopplerova efektu k tomu, aby se dařilo přesně lokalizovat zdroj nouzového signálu.
Problém nastává ve chvíli, kdy družice letí tak blízko Země, že její zorné pole je relativně malé.
Ovšem nyní se ke konstelaci COSPAS/SARSAT nově přidaly družice Galileo, které kolem Země krouží na středních oběžných drahách. Nacházejí se ve výšce 23222 km nad povrchem, takže v sobě kombinují možnost širokého pohledu na Zemi a schopnost rychle určit pozici nouzového volání.
Jak na mnichovské konferenci poznamenal Xavier Maufroid z Evropské komise: „Služba představuje jen jedno procento z celkových nákladů na program Galileo. Jejím výstupem ale budou tisíce zachráněných lidských životů.“
