Výprava Mars500 „dorazila“ na oběžnou dráhu kolem Marsu
První simulovaná cesta na Mars v plné délce předpokládaného letu dosáhla důležité mety: „kosmická loď“ včera „vstoupila“ po 244 dnech virtuálního přeletu na oběžnou dráhu planety Mars. Již 12. února 2011 mají tři členové z posádky „přistát“ na Marsu a následně podniknout tři procházky po simulovaném martovském povrchu.
Mars500 je průkopnickým mezinárodní experiment pro studium komplexních psychologických a technologických záležitostí, kterým budeme muset čelit během dlouhodobých kosmických letů. Běží již osmý měsíc v hermeticky uzavřených modulech umístěných v Institutu lékařsko-biologických otázek (IBMP) v Moskvě.
Posádka skládající se ze tří Rusů, dvou Evropanů a jednoho Číňana žije a pracuje v zařízení ne nepodobném takovému, v němž by se mohla uskutečnit reálná výprava na Mars. Jejich pracovní činnost je rozpočítána do sedmidenního týdne s tím, že dva dny mají volno – podobným způsobem je organizována i práce na Mezinárodní kosmické stanici. Jejich čas během „letu“ je vyplněný údržbou, prováděním experimentů a pravidelným cvičením.
„Mars500 je vizionářský experiment,“ poznamenává ředitelka pilotovaných letů ESA Simonetta Di Pippo. „Evropa se s jeho pomocí zapojuje ještě více do kosmického průzkumu: naše věda a naše technika jsou díky němu den ode dne silnější.“
„Dnes je Mars500 pouze obohacenou simulací – ale tvrdě pracujeme na tom, aby se jednoho dne stal realitou.“
U Marsu právě teď – ale virtuálně
Včera loď „vstoupila na kruhovou oběžnou dráhu kolem Marsu“ – jak požadoval scénář experimentu.
Finální přibližovací manévr byl přitom zahájený 24. prosince poté, co se imaginární oběžná dráha lodi přeměnila z meziplanetární na „spirálovitou“, která vedla až do bezprostřední blízkosti Rudé planety.
Posádka nyní mohla otevřít průlez mezi mateřskou lodí a výsadkovým modulem, který byl (opět dle scénáře) poslaný k Marsu samostatně.
V následujících dnech bude mít posádka plné ruce práce, když je plánovaný přesun nákladu z výsadkového modulu do mateřské lodi – a následně bude modul připravený pro „odpojení“ a „přistání“.
Posádka se následně rozdělí: ruský velitel Aleksandr Smolejevskij, Ital Diego Urbina a Číňan Wang Yue vstoupí do výsadkového modulu, zatímco zbytek posádky (Romain Charles z Francie a Suchrob Kamolov a Alexej Sitěv z Ruska) zůstanou „na oběžné dráze“. Průlez mezi mateřskou lodí a výsadkovým modulem bude uzavřený 8. února. S „odpojením“ modulu a jeho „přistáním“ na Marsu se následně počítá 12. února.
Výstup
První výstup na simulovaný martovský terén, který je umístěný v rozměrné hale vedle modulů experimentu Mars500, se uskuteční 14. února. Aleksandr Smolejevskij a Diego Urbina si obléknout upravené ruské skafandry Orlan a opustí výsadkový modul.
Další vycházka (absolvuje ji Aleksandr Smolejevskij a Wang Yue) je plánovaná na 18. února. Poslední na 22. února s tím, že ji absolvuje dvojice Aleksandr Smolejevskij a Diego Urbina.
Dne 23. února se počítá se startem výsadkového modulu na „oběžnou dráhu“, kde na něj následující den čeká setkání s mateřskou lodí.
Posádka výsadkového modulu ale bude muset ještě tři dny zůstat v karanténě, než jí bude povoleno 27. února otevřít vstupní průlez a než se obě tříčlenné skupinky opět setkají.
Ještě více než 200 dní do konce
Dne 28. února bude výsadkový modul naložený odpadky a nechtěnými či nepotřebnými předměty a „odhozen“. Stane se tak 1. března a vzápětí poté „zapálí“ mateřská loď své motory, aby se po spirálovité dráze začala vzdalovat od Marsu.
Poté už na posádku čeká jen nudný a monotónní „meziplanetární přelet“ zakončený virtuálním přistáním na Zemi počátkem listopadu 2011.
