Modul Schiaparelli je připravený přistát na Marsu
Tento týden byly vyslány příkazy směrem k meziplanetární sondě ESA ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter), na jejichž základě provede výsadkový modul Schiaparelli sestup a přistání na povrchu Marsu.
Sonda TGO nese demonstrátor Schiaparelli od svého startu 14. března letošního roku. Při přistání 19. října otestuje Schiaparelli technologie potřebné pro bezpečné přistání evropského roveru v roce 2020 – a mateřská sonda vstoupí ve stejný den na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu.
Přenos příkazů provedl tým specialistů z řídicího střediska ESA v německém Darmstadtu a znamenal významný mezník v přípravě na přílet k cíli.
Operace modulu Schiaparelli jsou řízeny v přesné časové posloupnosti aktivovanými příkazy, což zaručuje úspěšnou realizaci mise i v případě, že bude ztraceno spojení s družicemi na oběžné dráze Marsu, které za normálních okolností slouží jako stanice pro přenos dat.
Automatické operace také zajišťují, že přistávací modul se „probere“ z „úsporného režimu“ ve správných časech pro ustanovení komunikace.
Úkoly pro modul Schiaparelli
Příkazy byly odeslány ve dvou paketech. První – odeslaný 3. října - obsahoval příkazy pro posloupnost úkonů po probuzení z hibernace a rozpis práce pro povrchové přístroje. Druhý paket odeslaný 7. října obsahoval zbytek letových příkazů.
„Nahrání sekvence příkazů je mezníkem, který byl dosažený po spolupráci mezi řídicím střediskem letu a průmyslovými specialisty,“ uvádí letový ředitel Michel Denis.
Jedním z nejkritičtějších momentů bude okamžik přistání, které má proběhnout ve 14:48:11 h GMT (16:48:11 h středoevropského času) dne 19. října. Když byl nyní tento čas pevně stanoven, tak zbytek příkazů je od něj odvozený odpočtem – ať směrem nahoru či dolů.
Během přistání mají odeslané příkazy zajistit odhození přední i zadní části aerodynamického krytu, operace sestupových senzorů, otevření brzdicího padáku a aktivaci trojice svazků hydrazinových motorů k řízení sestupové rychlosti.
Radar začne sledovat výšku modulu Schiaparelli nad povrchem zhruba v sedmi kilometrech. Ve výšce 2 metrů se pak Schiaparelli krátce zastaví před tím, než vypne své motory – a následně spadne volným pádem.
Jakmile bude na povrchu, tak časovač začne řídit zapínání a vypínání vědeckých přístrojů během dvou dní následujících operací – a možná i déle.
Access the video
Vědecké aktivity jsou navrženy tak, aby bylo maximálně využito limitované množství energie z baterií. Modul proto bude pracovat v několika blocích, ne kontinuálně – typicky má fungovat šest hodin denně.
Časová sekvence příkazů také zajistí zapnutí vysílače modulu během série fixních slotů, kdy budou odeslána zaznamenaná data na sondy ESA a NASA na oběžné dráze – a ty následně zajistí jejich přenos na Zemi.
Celkem je naplánováno 32 přenosových slotů sondami NASA: osmnáct Mars Reconnaissance Orbiter, osm Mars Odyssey a šest MAVEN. Sonda ESA Mars Express pak uskuteční 14 komunikačních relací.
