Sentinel-1C: cesta z Říma do Cannes

Družice letos v létě v Římě úspěšně dokončila všechny integrační testy, po nichž následovaly zkoušky v „kosmickém prostředí“, mezi něž patří teplotně-vakuové a mechanické vibrační prověrky. Tento typ testů je navržený tak, aby co nejvěrněji reprodukoval tepelné podmínky na oběžné dráze, stejně jako mechanický a akustický stres, jímž bude Sentinel-1 vystavený během startu.

Družice nyní prochází závěrečnou sérií testů v Canner v továrně Thales Alenia Space. Zde probíhají zkoušky vyklopení antény radaru SAR (Synthetic Aperture Radar), elektromagnetické kompatibility a testování funkčnosti rádiových frekvencí v anechoické (tiché) komoře. Toto „mučení“ družice bude probíhat až do druhé poloviny listopadu.

Následujícím krokem bude složení radarové antény a poté vyklopení panelu slunečních baterií plus ověřovací testy kompletního systému s pozemním týmem ze střediska ESOC (European Space Operations Centre). Ty jsou naplánované na prosinec.

Manažer palubního vybavení mise Sentinel-1 David Bibby uvádí: „Dnes jsme byli v továrně Thales Alenia Space v Cannes svědky rozložení radarové antény družice Sentinel-1C. Šlo o další demonstraci úspěšné spolupráce mezi týmy ESA, Thalesu a Airbusu, která je zásadní pro úspěch celé mise.“

Družice Sentinel-1C se připravuje ke startu na nové raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně v první polovině roku 2023.

Satelit nese pokročilou radarovou technologii, která bude poskytovat proud snímků zemského povrchu bez ohledu na počasí nebo denní či noční dobu. Ambiciózní mise Sentinel-1 jednak nastavila laťku kosmickým radarům velmi vysoko, jednak se stala základním stavebním prvkem systému Copernicus. To je kosmický segment programu dálkového průzkumu Země, který vzniká pod patronací Evropské unie.

Z mise Sentinel-1 těží různé služby. Například ty, které jsou spojené s monitorováním rozsahu arktického ledu, rutinně mapující mořský led, provádějící sledování oceánů, jejich znečištění nebo monitorování lodního provozu, dále pak mapování lesů, vodních zdrojů nebo využívání zemského pokryvu. Data lze využít i při humanitární pomoci a v krizových situacích.

Mise je přitom navržena tak, aby fungovala s dvojicí družic. Sentinel-1C proto na oběžné dráze zaujme místo satelitu Sentinel-1A. Sentinel-1B, jehož mise skončila počátkem letošního roku, pak bude později nahrazený Sentinelem-1D.

Na následující ministerské radě ESA v listopadu bude kosmická agentura hledat zdroje pro financování svého podílu na kosmickém segmentu programu Copernicus. Tento program uspokojuje potřeby stávajících a perspektivních uživatelů kosmických dat a urychluje pokrok v jejich využívání, ve vědě a v technice.

Nové zdroje by měly umožnit vývoj prvních družic nové generace Sentinel-1 NG (Next Generation). Tato generace zajistí pokračování stávající mise Sentinel-1 a poskytne data s vyšším prostorovým rozlišením, plnou polarizací a nabídne kratší dobu mezi přelety (a tedy mezi jednotlivými pozorováními), aby lépe splňovala pozorovací potřeby nad pevninou, pobřežím, ledem nebo širým moře. Dalšími operačními aplikacemi bude detekování lodí a sledování oceánských proudů.

Vedoucí kosmické kanceláře projektu Copernicus Simon Jutz to komentuje: „Příští generace družic Sentinel systému Copernicus zaručí kontinuitu programu, nabídne uživatelům vyšší rozlišení a poskytne vědecká data, která politici potřebují, aby mohli podporovat společné strategické cíle EU, mezi něž patří Green Deal.“

Ředitelka programů dálkového průzkumu Země v ESA Simonetta Cheliová doplňuje: „Příští měsíc se bude konat Rada ESA na ministerské úrovni, přičemž v souladu s ní usilujeme o zelenější, samostatnější a inovativnější Evropu.“

„Program Copernicus coby největší poskytovatel dat z dálkového průzkumu Země, je zásadní pro plány ESA na pozorování naší planety. S tím, jak se bude klimatická krize zvětšovat, bude nabývat čím dál většího významu.“