Středozemní moře bylo zasaženo silnou vlnou veder
Mnoho částí Evropy zažilo v létě rekordy lámající teploty. Ovšem postižena nebyla pouze kontinentální část pevniny: také Středozemní moře bylo zasaženo. Projekt financovaný ESA CAREHeat odhalil jednu z největších vln veder detekovanou od počátku družicových pozorování. Povrchová teplota oceánů byla vyšší o 5 stupňů Celsia, než je dlouhodobý průměr.
Mořské vlny veder jsou extrémními nárůsty teplot oceánů po delší časové období. Jejich rozsah a četnost mají negativní dopady na mořské ekosystémy, ohrožující biologickou rozmanitost moří, mají nepříznivý vliv na rybolov, akvakulturu a cestovní ruch.
Vyšší teploty vody spojené s mořskými vedry mohou také způsobit extrémní jevy počasí, jako jsou bouře či hurikány. Nebo narušit koloběh vody, což zvyšuje pravděpodobnost záplav, sucha či lesních požárů.
S tím, jak rostou teploty v globálních oceánech, stávají se mořské vlny veder čím dál rozšířenější. Nabývají na intenzitě, délce a frekvenci, což je zapříčiněno lidmi způsobenou klimatickou změnou.
Předpovídání četnosti a doby trvání vln mořských veder, stejně jako pochopení jejich dopadu na námořní ekosystémy, je proto kritické a může pomoci chránit ekosystémy i místní komunity.
Projekt financovaný ESA CAREHeat (deteCtion and threAts of maRinE Heat waves) cílí na vývoj nových strategií, které mají identifikovat mořské vlny veder, vyhodnocovat jejich stav plus trendy a snažit se pochopit jejich dopad na mořský život.
Projekt, který začal v březnu 2022, využívá data povrchové teploty moří získávaná v téměř reálném čase službou Copernicus Marine Service. Krom jiného byl schopen detekovat a monitorovat vlnu veder, která zasáhla Středozemní moře letos v létě.
Access the video
Tým zpracovávající data zjistil, že tato obzvláště extrémní vlna veder začala ve druhé polovině dubna a rozšířila se napříč střední a severozápadní částí Středozemního moře. V této oblasti začaly teploty prudce růst kolem 10. května a po deseti dnech byl zaznamenaný opravdu dramatický vzestup: z 16 na 22 stupňů Celsia.
V Ligurském moři, což je část Středozemního, byla maximální teplota dosažena 21. července, kdy průměrná odchylka od dlouhodobého stavu dosáhla 5 stupňů Celsia. Ještě 13. září horká vlna ve Středozemním moři zůstávala.
„Stále pozorujeme průměrnou povrchovou teplotu moře vyšší o zhruba 2 stupně Celsia, přičemž v severozápadní části Středozemního moře je silnější a překračuje průměr o více než 4 stupně Celsia,“ komentuje koordinátorka projektu CAREHeat Rosalia Santoleriová.
Tým bude pokračovat v monitorování tepelné vlny s cílem porozumět tomu, kterak se teplotní signál šíří pod hladinou, jaké jsou příčiny této extrémní dlouhotrvající události a jaký dopad má na mořský ekosystém Středozemního moře.
O CAREHeat
Konsorcium CAREHeat je vedeno Institutem námořních věd při Italské národní výzkumné radě (CNR-ISMAR) a zahrnuje Italskou národní agenturu pro nové technologie, energii a udržitelný ekonomický rozvoj (ENEA), firmu CLS, francouzský Výzkumný institut pro využívání moří (IFREMER), organizace Moi (Mercator Ocean International) a +ATLANTIC CoLAB.
Tým využívá družicová pozorování doplněné o pozorování přímo na místě, biochemickou analýzu oceánů a modelování, stejně jako techniky strojového učení. Cílem je identifikovat a studovat vlny veder v mořích a určit jejich dopad na mořský ekosystém.
