Byly vybrány první cíle pro Webbův kosmický teleskop
Plynový obr Jupiter, organické molekuly v mračnech formujících se hvězd a rodící se galaxie ve vzdáleném vesmíru jsou mezi prvními cíli, pro které budou k dispozici data z teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). A to hned poté, co tato silná observatoř odstartuje v roce 2019 do vesmíru.
Třináct raných programů bylo vybráno z více než stovky návrhů po podrobné revizi astronomickou komunitou. Programům pak bylo vyhrazeno téměř 500 hodin pozorovacího času, přičemž postupně prověří všechny čtyři špičkové přístroje na Webbově teleskopu.
Data pak budou prakticky okamžitě zveřejněna, aby bylo možné zhodnotit plný potenciál observatoře a astronomové aby mohli následně co nejlépe plánovat svá další pozorování.
Webbův teleskop představuje mezinárodní partnerství mezi NASA, ESA a CSA (Canadian Space Agency). Evropa poskytuje projektu dva z vědeckých přístrojů a navíc i nosnou raketu Ariane 5, která observatoř dopraví v roce 2019 do vesmíru.
Přitom čtyři ze třinácti programů pro úvodní pozorování jsou pod vedením vědců z členských států ESA.
„Vysoká kvalita předložených návrhů na nás udělala dojem. Tyto program nejenom vygenerují špičkové výstupy, ale budou zároveň i unikátním zdrojem pro demonstraci kapacit této mimořádné observatoře, které nabídne světové vědecké komunitě,“ komentuje ředitel institutu STScI (Space Telescope Science Institute) v Baltimore (stát Maryland) Ken Sembach.
„Chtěli bychom, aby výzkumná komunita byla z vědeckého hlediska tak produktivní, jak to jen půjde. A co nejdříve to jen půjde. I proto jsem rád, že jsme mohli věnovat 500 hodin na tyto úvodní vědecká pozorování.“
„Je úžasné vidět zapojení astronomické komunity do návrhu toho, co se stane prvním vědeckým programem pro teleskop JWST,“ doplňuje ředitel pro vědu v ESA Alvaro Gimenez.
„Webbův teleskop bude představovat revoluci v našem chápání vesmíru a výstupy, které z těchto úvodních pozorování dostaneme, nastaví laťku pro nové dobrodružství v astronomii.“
Během své nejméně pětileté mise bude Webbův teleskop řešit klíčové otázky moderní astronomie a zkoumat vesmír až za obzor toho, čeho byl schopen jeho předchůdce – Hubbleův kosmický teleskop.
Mezi pozorovací cíle patří detekce prvních galaxií vesmíru a sledování jejich vývoje v čase, a to včetně „zvážení“ supermasivních černých děr spočívajících v jejich centrech. Vycházet bude z pozorování Hubbleova kosmického teleskopu a studovat má galaxie, jejichž světlo se zásluhou rozpínajícího se vesmíru protáhlo až do infračervené části spektra. Tedy do oblasti, kterou už Hubbleův teleskop pozorovat nedokáže. Získáme tak úplně nové pohledy na tyto galaxie.
Webbův teleskop by také měl přihlížet zrodu nových hvězd a jejich planetárních systémů. Dále pak studovat planety v naší Sluneční soustavě a u dalších hvězd, čímž bychom měli lépe pochopit otázky původu života zde na Zemi.
Kosmická observatoř dokonce půjde tak daleko, že bude schopná analyzovat složení atmosfér exoplanet. To poskytne důležitou nápovědu o tom, zdali by mohly být potenciálně obyvatelné.
Astronomové si chtějí své postupy a pozorování natrénovat na planetách o velikosti Jupitera, což vytvoří dostatečnou znalostní bázi pro následná pozorování menších „superZemí“.
