Družice CryoSat nám ukazuje trojrozměrnou Antarktidu
Zhruba 250 miliónů měření uskutečněných družicí ESA CryoSat během posledních šesti let bylo nyní použito k vytvoření unikátního trojrozměrného modelu Antarktidy. Díky tomu máme možnost prohlédnout si její zvlněný ledovcový příkrov.
Radarový výškoměr družice CryoSat detekuje drobné odchylky v síle ledu napříč celým kontinentem. A to včetně strmých kontinentálních okrajů, kde dochází k většině ztrát ledu.
Co je ale důležitější, zvolená oběžná dráha přivádí družici až na nějakých 200 km k severnímu a jižnímu pólu. To je mnohem blíže, než v případě dalších družic pro dálkový průzkum Země.
Hlavním úkolem mise je přitom pořizovat mapy změn síly ledového příkrovu na polárních mořích, což je zvláště důležité v případě Arktidy.
Nový „digitální model povrchu“ byl nyní představený na setkání vědecké komunity mise CryoSat v kanadském Banffu.
Výzkumník ze Střediska pro polární pozorování a modelování (Centre for Polar Observation and Modelling, CPOM) ve Velké Británii k tomu uvedl: „Použili jsme zhruba 250 miliónů měření získaných družicí CryoSat v letech 2010 až 16, abychom vytvořili nejúplnější obrázek ledového povrchu ledu v Arktidě.“
Trojrozměrná mapa má přitom celou řadu praktických využití: zobrazuje povrch Antarktidy v takových detailech, že může být použitá k čemukoliv od plánování výzkumné práce v terénu až po modelování ledového příkrovu.
Také umožňuje vědcům rozlišovat mezi změnami v topografii a v pohybu ledu při práci s dalšími družicovými daty. Jako třeba s těmi, která jsou použitá pro kalkulování rovnováhy mezi množstvím nabývání mocnosti ledovců díky napadanému sněhu a mezi jejich úbytkem táním.
Model bude již brzy volně dostupný skrze portál CPOM. Ten už nyní poskytuje informace o objemu a síle mořského ledu, rychlosti pohybu ledového příkrovu a vůbec obecně o ledovém pokryvu.
Ředitel CPOM Andrew Shepherd k tomu dodává: „Chtěli jsme, aby byl digitální model přístupný pro každého, kdo ve své práci využívá topografii ledovcového povrchu.“
„Mohou z toho přitom těžit nejen studie věnující se ledovému pokryvu v Antarktidě, ale také projekce budoucího růstu mořské hladiny.“
Manažer mise CryoSat v ESA Tommaso Parrinello k tomu doplňuje: „Na setkání v Banffu měli všichni možnost seznámit se se skvělými výsledky naší mise.“
„Dnes je všeobecně uznávané, že ubývající polární led je jednou z prvních obětí klimatických změn. Je ale důležité přinést pevná fakta, a právě to můžeme s pomocí družice CryoSat.“
„Podobně je ovšem důležité, aby byla družicová data správná, takže jsme nedávno odstartovali velkou kampaň v Arktidě. Jejím cílem je přinést data z letadel i z přímo z povrchu, abychom je následně mohli porovnat s těmi z CryoSatu. Jde o práci v extrémně náročném prostředí, takže našim výzkumníkům musíme popřát hodně štěstí!“
