Družice Galileo míří na novou oběžnou dráhu
Pátá navigační družice systému Galileo – jedna ze dvou, které zůstaly po nepřesném startu letos v létě na špatné dráze – uskuteční tento měsíc sérii manévrů. Ty mj. potvrdí její perfektní technický stav.
Hlavním cílem manévrů ovšem bude zvýšit nejnižší bod oběžné dráhy – perigeum – tak, aby bylo sníženo vystavení družice působení radiace ve Van Allenových pásech obklopujících Zemi. Kromě toho má být satelit převedený na dráhu, která bude vhodnější pro poskytování navigačních služeb.
Pokud bude dvoutýdenní operace korunována úspěchem, vydá se následně i šestá družice Galileo na stejnou cestu.
Pár družic Galileo, který byl společně vynesený na raketě Sojuz 22. srpna 2014, byl navedený na dráhu nacházející se v nejvzdálenějším bodě 25900 km od Země a v nejbližším naopak 13713 km.
Cílem přitom bylo navést družice na prakticky kruhovou dráhu ve výšce 23222 km. Kromě toho skončily družice na dráze s menším sklonem k rovníku, než bylo plánováno.
Družice přitom mají dostatek pohonných látek na zvýšení dráhy o přibližně 4000 km. Což je nedostatečné pro dosažení správné oběžné dráhy.
Zamýšlený přesun navede na dráhu, která se bude blížit plánované kruhové, přičemž aktuální perigeum bude 17339 km.
„Na nové dráze přeletí družice nad jedním místem zemského povrchu každých dvacet dní,“ vysvětluje letový analytik misí Galileo v ESA Daniel Navarro-Reyes.
„Standardní družice Galileo se pohybují po dráze, kterou kopírují jednou za deset dní, takže dosažením nové orbity dojde k synchronizaci průmětu dráhy na Zemi se zbytkem navigační konstelace.“
„Z uživatelského hlediska pak změněná dráha zmenší fluktuace v síle signálu, zredukuje Dopplerův posun a zvýší viditelnost družice.“
„Snížení vystavení působení radiace ve Van Allenových pásech navíc družici ochrání před jejím nepříznivým vlivem.“
„Nová oběžné dráhy také umožní senzoru GES (Galileo Earth Sensor) udržet stabilní pozici hlavní antény.“
„Právě v okamžiku, kdy se družice blíží nejnižšímu bodu své dráhy, se jí Země jeví tak velká, že je senzor nepoužitelný. V tuto chvíli tak závisí orientace jen na gyroskopech, což výrazně snižuje její přesnost.“
Nad záchrannými pracemi převzalo dohled středisko GCC (Galileo Control Centre) v německém Oberpfaffenhofenu. Asistuje mu středisko kosmických operací ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.
Francouzská kosmická agentura CNES pak poskytuje pozemní stanice, takže je s družicí možné udržovat kontakt kdykoliv je potřeba.
Obě družice se dosud orientovaly na Slunce. „Dne 3. listopadu ovšem došlo ke změně a pátý satelit přešel do normálního orientačního režimu, který se odkazuje na Zemi,“ dodává Daniel Navarro-Reyes.
Série patnácti manévrů v průběhu listopadu přesune družici na novou oběžnou dráhu. Jakmile zde bude, dojde k formálnímu zahájení testování nové koncepce. Nejprve bude zkontrolovaný celkový stav satelitu, poté budou následovat detailní zkoušky navigačního vybavení.
