Mise Proba-3 vytvářející umělé zatmění Slunce dosáhla oběžné dráhy

Misi připravilo čtrnáct členských zemí ESA plus Kanada. Jejím cílem je demonstrovat přelomovou evropskou technologii v oblasti autonomního provozu družic, stejně jako jejich přesného manévrování. A zároveň má Proba-3 dodat zcela nové vědecké výstupy.

Mise Proba-3 odstartovala na palubě čtyřstupňové rakety PSLV-XL z kosmodromu Satiše Dhawána ve Šríharikotě (Indie) ve čtvrtek 5. prosince v 11:34 h středoevropského času (10:34 h GMT, 16:04 h času místního). Družice spojené v jeden celek se oddělily od horního stupně rakety zhruba 18 minut po startu.

Obě družice zůstanou spojení po dobu úvodní „přejímky“ na oběžné dráze. Na tu bude dohlížet řídicí středisko ESEC (European Space Security and Education Centre) v belgickém Redu.

Ředitel ESA pro technologie, inženýrství a kvalitu poznamenává: „Mise Proba-3 byla v rámci programu ESA GSTP (General Support Technology Programme), který má za cíl vytvářet nové technologie pro vesmír, připravována několik let. Jsem nadšený z toho, když vidím tento náročný projekt vstupovat na oběžnou dráhu.“

Letový manažer mise Proba-3 Damien Galano doplňuje: „Dnešní start byl něčím, na co se všichni v týmu ESA, stejně jako v týmech průmyslových a vědeckých partnerů, už dlouho těšili. Jsem vděčný ISRO za čítankově přesné navedení na oběžnou dráhu. Teď ale začíná naše těžká práce, protože k dosažení cílů mise Proba-3 musí obě družice dosáhnout přesnou vzájemnou pozici. Jejich odchylka nesmí být větší než je síla běžného nehtu, a to ve chvíli, kdy od sebe budou vzdálené půldruhého fotbalového hřiště.“

„Jsme poctěni tím, že ESA důvěřovala NewSpace India Limited (NSIL) při vynesení mise Proba-3. A jsme extrémně spokojeni, že jsme dopravili družice přesně na požadovanou dráhu,“ poznamenává ředitel NSIL Radhakrishnan Durairaj. „Je to extrémně ambiciózní mise, která se vydala na neméně ambiciózní oběžnou dráhu. Družice byly umístěné na vysoce eliptickou dráhu, která vede až do vzdálenosti 60500 kilometrů od zemského povrchu. Její dosažení vyžadovalo nejsilnější verzi naší rakety PSLV-XL, která je vybavena šesti pomocnými motory.“

Na vrcholu svých drah bude družice Proba-3 Occulter (Stínítko) vrhat přesně řízený stín na družici Proba-3 Coronagraph (Koronagraf) vzdálenou zhruba 150 metrů. Tím bude vytvářet sluneční zatmění „na vyžádání“ po dobu až šesti hodin. 

„Prostě neexistuje jiný způsob, jak dosáhnout optických požadavků vyžadovaných projektem Proba-3, než mít stínítkový disk umístěný na oddělené a přesně řízené družici,“ vysvětluje letový specialista ESA mise Proba-3 Joe Zender. „Jakékoliv bližší a nechtěně rozptýlené světlo by se přelilo přes okraje stínítka a omezilo by naše zamýšlená pozorování korony obklopující Slunce.“

„Své nevýraznosti navzdory je sluneční korona důležitým prvkem naší Sluneční soustavy, má větší rozlohu než Slunce samotné a je zdrojem vesmírného počasí a slunečního větru,“ vysvětluje Andrej Zhukov z Královské observatoře v Belgii, který je hlavním tvůrcem koronagrafu ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetry and Imaging Investigation of the Corona of the Sun) mise Proba-3.

„V tuto chvíli můžeme pozorovat Slunce v extrémním ultrafialovém spektru, abychom zobrazili sluneční disk a nižší koronu, zatímco pomocí pozemských a kosmických koronagrafů sledujeme vyšší koronu. To ovšem ponechává značnou mezeru v pozorování: od asi tří slunečních poloměrů až po 1,1 slunečních poloměrů. Tu bude mise Proba-3 schopná vyplnit. Tak budeme například schopni sledovat vývoj kolosálních slunečních explozí nazývaných CME (Coronal Mass Ejections). A to od okamžiku, kdy se zvedají ze slunečního povrchu až po zrychlení slunečního větru.“

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher to komentuje: „Koronální pozorování mise Proba-3 se uskuteční coby součástí větší orbitální demonstrace technologie přesného letu ve formaci. Nejlepším způsobem, jak dokázat životaschopnost a funkčnost této nové evropské technologie, je tvorba nových vědeckých dat, která jsme dosud neměli k dispozici.“

„Dnes není praktické letět na oběžné dráze s kompaktní 150 metrů dlouhou družicí. Ovšem pokud Proba-3 dokáže dosáhnout podobné přesnosti pozorování za použití dvou menších družic, tak se otevřou nové budoucí cesty práce v kosmickém prostoru. Představte si třeba několik menších zařízení pracujících společně jako jeden do nepředstavitelných vzdáleností a detailů nahlížející virtuální teleskop.“

Pokud úvodní komisní fáze na oběžné dráze půjde podle plánu, tak se družice rozdělí někdy počátkem příštího roku a začnou své samostatné zkoušky. Operační fáze mise, do níž budou patřit první pozorování korony během aktivního letu ve formaci, by měla začít za zhruba čtyři měsíce.

Misi Proba-3 vede pro ESA firma Sener ze Španělska, která dohlíží na konsorcium 14 členských zemí ESA a Kanady. Mezi partnery je Airbus Defence and Space ze Španělska, který vyrobil družice, a Redwire Space z Belgie, který dodal avioniku, zajistil montáž a provoz. Firma CSL z Belgie vytvořila koronagraf ASPIICS a Spacebel (též Belgie) vyvinula software pro palubní a pozemní segment, zatímco společnost GMV má zodpovědnost za systémy pro let ve formaci a letovou dynamiku.