Na prahu nové éry dálkového průzkumu Země
První družice vyrobená speciálně pro ambiciózní evropský program GMES/Copernicus, jehož cílem je monitorovat životní prostředí, nyní prochází závěrečnými zkouškami. Satelit Sentinel bude záhy odeslán do Francouzské Guayany, odkud má koncem března odstartovat na oběžnou dráhu.
Díky výzvám souvisejícím s globálními změnami a potřebou řídit mnohem efektivněji naše životní prostředí, budou data z programu GMES/Copernicus důležitější, než kdy dříve. Program nabídne sady klíčových informací pro celou řadu aplikací týkající se životního prostředí a bezpečnosti.
Poskytování včasných a přesných dat je klíče k této inovativní službě globálního monitorování, takže ESA vyvíjí šest řad družicových misí Sentinel. Každá nese špičkové technologie pro zajištění proudu snímků a dat.
Data z programu Sentinel jsou přitom otevřena uživatelům na celém světě, a to zcela zdarma.
Družice Sentinel-1, první z rodiny satelitů programu GMES/Copernicus, bude znamenat nově nastavenou laťku v dálkovém průzkumu Země a stejně tak začátek nové éry. Jejím stěžejním znakem bude přesun od demonstrací a výzkumu k operačním misím připraveným podporovat požadavky v následujících desetiletích.
Nová družice se zaměří na mnoho aspektů našeho životního prostředí: od detekce a sledování ropných skvrn a mapování mořského ledu až po sledování pohybů zemského pokryvu a sledování změn ve využití půdy.
Stejně tak bude hrát kritickou roli v poskytování aktuálních informací, které budou pomáhat reagovat na přírodní katastrofy a pomáhat se zajištěním humanitární pomoci.
Zásluhou toho, že jde o radarovou misi, bude možné snímkovat zemský povrch i skrze oblačnost nebo déšť a stejně tak nebude závislá na střídání dne a noci.
Tato schopnost práce v každém počasí je ideální například pro sledování povodní, které jsou běžně doprovázeny rozsáhlou oblačností. Nebo pro monitorování polárních regionů, které jsou během zimních měsíců zcela zahaleny do tmy.
Observatoř Sentinel-1 navíc nese laserový terminál pro přenášení dat na systém EDRS (European Data Relay System) pro jejich co nejrychlejší předávání na Zemi. EDRS bude tvořit síť pozemních stanic a několika satelitů na geostacionární oběžné dráze, které jsou určeny k předávání dat.
Mise Sentinel-1 – stejně jako následující Sentinel-2 a Sentinel-3 – představuje sestavu dvou identických družic, které budou poskytovat optimální globální pokrytí.
Sentinel-1A se nyní blíží vypuštění na oběžnou dráhu. Sesterská družice Sentinel-1B ji bude následovat v roce 2015.
První Sentinel přitom strávil uplynulé měsíce rozsáhlými zkouškami: nejprve u firmy Thales Alenia Space v Římě, následně se přesunul do francouzského Cannes.
Poslední kolo měření pak zahrnovalo přesné vážené plus určení těžiště a testy vibrační, akustické plus simulující náraz při oddělování od nosiče.
Přesná znalost celková hmotnosti družice a jejího těžiště je krom jiného zásadní pro co nejpřesnější manévrování na oběžné dráze.
Simulování vibrací a řevu raketových motorů při startu stejně jako náraz oddělování od nosiče zaručují, že družice a její systémy zvládnou náročnou fázi mise: drsnou cestu pečlivě vyrobeného zařízení na oběžnou dráhu Země.
Během následujících týdnů provedou inženýři zbývající testy, mezi které patří zkouška vyklopení slunečních baterií a radaru. Následně bude Sentinel-1A pečlivě uložený do přepravního kontejneru a odeslaný na evropský kosmodrom v Kourou (Francouzská Guayana).
Odeslání na kosmodrom je plánováno na 21. února 2014.