Nejnovější „kosmický náklaďák“ ATV zamířil na ISS
Pátý a zároveň poslední „kosmický náklaďák“ ESA ATV (Automated Transfer Vehicle) odstartoval v úterý 29. července z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana). Jeho cílem je Mezinárodní kosmická stanice.
Pátá v Evropě postavená družice ATV se jmenuje Georges Lemaître. Vypuštěna byla jako součást příspěvku ESA na pokrytí provozních nákladů spojených s činností kosmické stanice.
„Program ATV je jedním z nejpozoruhodnějších kosmických a průmyslových projektů kdy v Evropě realizovaných,“ poznamenává generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.
„ESA mohla zásluhou vstřícnosti svých členských zemí a evropského průmyslu poskytnout řadu pokročilých kosmických lodí, které se do vesmíru vydaly v pravidelných zhruba ročních rozestupech. Šest let po své premiéře je přitom ATV stále unikátním zařízením demonstrujícím, co všechno ESA a evropský průmysl mohou nabídnout na poli evropské spolupráce a inovace. Kvalita výsledného hardware zašla dokonce tak daleko, že se NASA rozhodla využívat servisní modul ATV na svém budoucím dopravním systému pro posádky.“
„Kosmický náklaďák“ ATV Georges Lemaître vzlétl 29. července 2014 ve 23:47 h GMT (1:47 h středoevropského času 30. července, 20:47 h místního času 29. července) na raketě Ariane 5 ES. Pojmenovaný je po belgickém vědci, který formuloval teorii Velkého třesku.
Jakmile družice ATV-5 dosáhla plánované kruhové dráhy ve výšce 260 km na Zemí, rozevřela své panely slunečních baterií a vyklopila antény.
„Jsem naplněný hrdostí, když vidím pátý úspěšný start této překrásné lodi,“ komentuje ředitel ESA pro pilotované lety a operace Thomas Reiter.
„Ale dobrodružství tímto nekončí. Know-how a technologie z ATV poletí do vesmíru znovu, a to již v roce 2017, kdy je najdeme na lodi NASA Orion. Evropský servisní modul tak nebude chybět u zrodu nové generace průzkumných misí.“
Evropský „kosmický náklaďák“ dokončil úvodní operace zhruba deset hodin po startu.
Následovat budou zhruba dva týdny testování vybavení a provádění plánovaných experimentů.
Cestu bude zakončena obletem kolem stanice, během něhož bude testovaný infračervený laserový senzor LIRIS. Ten by se měl v budoucnu stát srdcem řídicích, navigačních a ovládacích systémů pro setkávání s tělesy, která k něčemu podobnému nejsou vybavena, nebo pro zachytávání nereagujících kosmického odpadu.
Během obletu budou infračervené senzory přístroje LIRIS zapojeny ve vzdálenosti nějakých třicet kilometrů od orbitální laboratoře. Následně budou ve vzdálenosti zhruba 3,5 km zapojeny také kamery a laserové senzory, které společně vytvoří virtuální trojrozměrný model stanice. Záznamníky na palubě ATV uloží všechna data k pozdějšímu odvysílání na Zemi a analýze.
ATV Georges Lemaître by se měl k ISS připojit 12. srpna, přičemž zde zůstane až šest měsíců. Poté stanici opustí. Na své palubě ponese odpad a nepotřebný materiál, který v lodi shoří během řízeného zániku v hustých vrstvách atmosféry.
Aktivity lodi bude monitorovat řídicí středisko ATV v Toulouse (Francie), které společně provozuje ESA a francouzská kosmická agentura CNES.
ATV-5 dopraví na stanici 6602 kg nákladu. V tom je 2681 kg „suchého“ nákladu a 3921 kg vody, pohonných látek a plynů.
Náklad obsahuje komplexní vědecké přístroje jako je třeba elektromagnetický levitátor pro provádění pokusů, jejichž cílem bude zlepšit výrobu odlitků. Zařízení totiž dovolí mnohem přesnější odlévání kovů a provádění kvalitnějších měření, než na Zemi: zde jsou totiž výsledky výrazným způsobem ovlivněny gravitací.
Na palubě ATV-5 je i sofistikovaný joystick, který má schopnost vytvářet zpětnou vazbu ve stavu beztíže. Tato vazba by měla výrazně pomoci kosmonautům řídit roboty z oběžné dráhy.
Na misi ATV je také jeden unikátní kus nákladu: část meteoritu Campo del Cielo, který na Zemi dopadl před čtyřmi tisíci lety. V evropské lodi se tak vrací zpět do vesmíru. A jeho úkolem je nyní zopakovat si původní cestu, když bude přítomen na lodi zanikající v hustých vrstvách atmosféry.
Přílet ATV k ISS bude monitorovat kosmonaut ESA Alexander Gerst, který zde pracuje od 29. května. Během svého šestiměsíčního pobytu ve vesmíru uskuteční přes 70 experimentů; jedním z nich je právě zprovoznění elektromagnetického levitátoru.