Snímky z průletu kolem měsíce Phobos
Dnes byly zveřejněny snímky z průletu sondy Mars Express kolem měsíce Phobos, který se uskutečnil 7. března 2010. Ukazují martův kamenitý měsíc v nevídaných detailech, a to s rozlišením jen 4,4 metru na pixel. Kromě jiného jsou na nich zachycena zvažovaná místa přistání pro nadcházející misi Fobos-Grunt.
Sonda ESA Mars Express obíhá kolem Rudé planety na vysoce eliptické polární dráze, která ji přivádí do blízkosti měsíce Phobos každých pět měsíců. Je to v současnosti jediná automatická stanice u Marsu, jejíž oběžná dráha se dostatečně vzdaluje od planety k tomu, aby se těsně přibližovala k měsíci Phobos.
Podobně jako náš měsíc, ukazuje i Phobos směrem k mateřské planetě stále stejnou stranu. Takže jediný možný způsob, jak sledovat stranu odvrácenou, je dostat se až za měsíc. A právě toto se podařilo sondě Mars Express 7., 10. a 13. března 2010. Kromě fotografického průzkumu provedl Mars Express studium i s pomocí dalších přístrojů.
Měsíc Phobos je nepravidelné těleso o rozměrech zhruba 27 krát 22 krát 19 kilometrů. Jeho původ je dodnes nejasný. Jeho povrch vykazuje mnoho shodných charakteristik s asteroidy třídy C, což naznačuje, že může jít o zachycené těleso. Ale na druhé straně je obtížné vysvětlit zachycení stejně jako „dopravu“ měsíce na jeho současnou dráhu kolem Marsu. Alternativní hypotézy proto hovoří o tom, že se zformoval přímo u Marsu, a jde tedy o pozůstatek z doby formování planet.
Na rok 2011 připravuje Rusko vyslání mise Fobos-Grunt (což znamená „půda (z) Phobosu“), která má na tomto měsíci přistát, odebrat zde vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi k analýze.
Z operačních a bezpečnostních důvodů byla kandidátská přistávací místa vybrána na odvrácené straně měsíce v rovníkové oblasti mezi pěti stupni severní a jižní šířky a mezi 230. a 235. stupně východní délky. Tato oblast byla nasnímána kamerou HRSC s vysokým rozlišením již v průběhu průletů sondy Mars Express během července a srpna 2008. Nové snímky HRSC ale ukazují přistávací oblasti v trochu jiných podmínkách (např. lepší osvětlení Sluncem), což pro plánovače mise představuje mimořádně kvalitní cenný zdroj informací.
Předpokládá se, že pozemní stanice ESA se budou podílet na řízení mise Fobos-Grunt: budou přijímat telemetrii a provádět měření dráhy (např. i pomocí technologie VLBI, Very Long-Baseline Interferometry). Tato spolupráce je realizována na základě rámcové dohody mezi ruskou Federální kosmickou agenturou a ESA, která pokrývá mise Fobos-Grunt a ExoMars.
Sonda Mars Express bude pokračovat v průletech kolem měsíce Phobos až do konce března, kdy se od sebe obě tělesa příliš vzdálí. I během těchto průletů bude kamera HRSC a další palubní přístroje pokračovat ve sběru dat.
Další informace
Univ.-Prof. Dr. Gerhard Neukum
Freie Universität Berlin
Mobile: +49 171-7647177
Tel: +49 30 838 70579; +49 30 838 70575
Email: gneukum @ zedat.fu-berlin.de
Prof. Dr. Ralf Jaumann
German Aerospace Center
Phone: +49 30 67055-400
Fax: +49 30 67055-402
Email: ralf.jaumann @ dlr.de
Olivier Witasse
projektový vědec ESA Mars Express
ESTEC, Nizozemí
Email: owitasse @ rssd.esa.int
Aktualizace týkající se pokračování průletů budou průběžně zveřejňovány na blogu mise Mars Express.
Poznámka pro média
Experiment HRSC (High Resolution Stereo Camera) na sondě ESA Mars Express je vedený hlavním řešitelem (Principal Investigator, PI) Prof. Dr. Gerhardem Neukumem, který je také konstruktérem kamery. Vědecký tým se skládá ze 45 spoluřešitelů, kteří jsou ze 32 institucí v deseti zemích. Kamera byla vyvinuta německou organizací DLR pod vedením hlavního řešitele a ve spolupráci s průmyslovými partnery (EADS Astrium, Lewicki Microelectronic GmbH a Jena-Optronik GmbH). Kamera HRSC je řízena z Institutu planetárních výzkumů DLR skrze ESA/ESOC. Plánování koordinace mezi všemi přístroji probíhá v ESA/ESAC. Průběžné zpracování snímků z HRSC provádí přímo DLR. Záběry zde prezentované byly zpracovány Institutem pro geovědy při Freie Universitaet Berlin ve spolupráci Institutem planetárních výzkumů DLR v Berlíně.
