Textilní anténa je příslibem futuristické komunikace

Skrze projekt „Textilní antény“ (Textile Antennas) realizovaný pod patronací Pokročilého výzkumu v telekomunikačních systémech (Advanced Research in Telecommunications Systems, ARTES) ESA představila finská společnost Patria Aviation Oy anténu vyrobenou z textilií, která může být využívána pro osobní satelitní komunikaci.

„Flexibilní antény jsou čím dál více atraktivnější, a to díky aktuálnímu vývoji bezdrátových technologií,“ vysvětluje Rolv Midthassel, který je v projektu zastupuje ESA.

Projekt obsahuje kompletní proces: od výběru a studia charakteristik vhodných materiálů přes jejich výrobu až po ověření návrhu. Výsledná demonstrační anténa vypadá jako jednoduchý kus látky, přičemž je ovšem schopen operovat ve frekvencích systémů Iridium a GPS coby součást oblečení.

„Použití systému GPS a družicového telefonního systému Iridium může být atraktivní kombinací pro výsledný produkt,“ uvádí Rolv Midthassel. „Zatímco družice Iridium umožňují obousměrnou hlasovou a datovou komunikaci, systém GPS poskytuje uživateli přesná poziční data. Iridium tak může posloužit k přenesení informací o aktuální pozici uživatele do operačního střediska.“

Největším problémem v celém projektu je výběr vhodného materiálu. Jeho elektrické charakteristiky jsou přitom měřeny mnoha různými technikami. Následujícím úkolem je pak určovat charakteristiky antény ve chvíli, kdy se její uživatel pohybuje nebo ohýbá.

Technický spolupracovník na projektu, Peter de Maagt z ESA, tvrdí, že správně zvolený tvar antény umožňuje její ohýbání v jakémkoliv směru, aniž by to mělo vliv na výkon. Testování pak prokázalo, že anténa splňuje všechny elektrické specifikace i při svém „pomačkání“.

Látková anténa je chráněna před vlivy okolí pomocí speciální ochranné vrstvy. Vybraný tvar pak odpovídá požadavkům pro spolupráci se systémy Iridium a GPS, neboť udržuje kruhovou polarizaci svého rádiového signálu v celé šířce pásma, a to i v případě ohnutí. Právě toto bývá největší problém měkkých a „oblékatelných“ antén.

Pak je tu ještě otázka nakládání s vlastním materiálem. Může být praný – a pokud ano, při jaké teplotě? Jak má být k oblečení připevněný? Může být žehlený?

Doktor Pekka Salonen, výzkumník a vývojový manažer v Patria Aviation Oy, uvádí, že spolupráce s ESA v rámci programu ARTES je velmi přínosná. „Jsme tlačeni jít dál tak, abychom dosáhli cíle, kterého jsme si předsevzali,“ uvádí.

„Komentáře a doporučení od specialistů ESA byly během celého projektu nesmírně cenné a daly nám mnoho podnětů na zamyšlení, co všechno máme kromě ryze technických faktorů vzít v potaz. Výsledky jsou dobrým příkladem blízké spolupráce mezi zákazníkem a kontraktorem.“

Testování prokázalo, že textilní anténa je životaschopná. Jedna ze zkoušek představovala například uskutečnění telefonního hovoru skrze systém Iridium z Finska do střediska ESA v Noordwijku (Nizozemí).

„Jsme velmi potěšeni výsledky tohoto projektu,“ uvádí pan Midthassel, který si dokáže představit mnoho možných aplikací. „Takováto anténa může najít uplatnění třeba při boji s ohněm nebo při dalších nouzových situacích.“