Mapování černobylských požárů z vesmíru

Díky příchodu silných dešťů v polovině dubna už je nyní většina plamenů uhašena. Ovšem i tak ukrajinské úřady oznámily, že ve snaze zvládnout požáry je dosud nasazeno přes 500 hasičů, 124 vozidel a několik vrtulníků.

V roce 1986 došlo v jaderné elektrárně ke katastrofickému roztavení reaktoru a následnému radioaktivnímu spadu v celé Evropě. Existují obavy, že požáry dosáhnou nefunkčního jaderného reaktoru a skladiště radioaktivního odpadu. Může tak dojít k riziku zvýšené radiace z hořících kontaminovaných lesů a půdy.

Požáry kolem Černobylu jsou sezónní fenomén, ale letos jsou horší než obvykle. A to díky mírné zimě a jaru, po kterém zůstala lesní půda suchá.

Družice jsou klíčem ke sledování zranitelných odlehlých oblastí jako je tato.

Každá ze dvou družic Sentinel-2 konstelace Copernicus je vybavená širokopásmovým multispektrálním senzorem, který dokáže pořizovat fotografie ve třinácti spektrálních pásech.

Mise je součástí aktivace služby CEMS (Copernicus Emergency Management Service), která poskytuje mapy spálených oblastí. Tyto pomáhají úřadům reagovat na následky stávajících požárů. Snímek je příkladem toho, jak vypadá mapa poskytovaná touto službou.

Služba využívající družicová data poskytuje informace pro nouzovou reakci při různých typech katastrof, včetně meteorologických a geofyzikálních rizik, záměrných nebo náhodných katastrof, humanitárních krizí a pro prevenci, připravenost, reakci a aktivity obnovy.

Animace zachycuje snímky z družic Sentinel-2 systému Copernicus před požáry 7. dubna a následně 12. dubna. Záběr z 12. dubna byl zpracovaný, aby byl lépe vidět kouř z požárů, stejně jako následně skrze kouř spálené oblasti.

Souběžně mise Sentinel-3 systému Copernicus zaznamenala požáry a data byly zobrazeny v atlasu Sentinel-3 World Fire Atlas Prototype, který je schopen poskytovat informace o výskytu požárů na jednotlivých kontinentech.