N° 57–2024: Planetární obranná mise Hera míří k vychýlenému asteroidu
7 October 2024
První planetární obranná vesmírná loď agentury ESA opustila planetu Zemi. Mise Hera míří k jedinečnému cíli, který se nachází mezi více než 1,3 miliony známých asteroidů v naší Sluneční soustavě – jedinému tělesu, jehož dráha byla posunuta lidskou činností – aby vyřešila přetrvávající záhady spojené s jeho vychýlením.
Cílem programu Hera je zlepšit vědecké poznatky o technice „kinetického nárazu“, která slouží k odklonění asteroidů, a zvýšit tak bezpečnost na Zemi. Mise je součástí širšího záměru učinit z dopadů asteroidů na Zem přírodní katastrofu, které se lze zcela vyhnout.
Sonda Hera, vyvinutá v rámci programu vesmírné bezpečnosti ESA a sdílející technologické dědictví s lovcem komet sondou Rosetta, odstartovala na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX ze stanice Cape Canaveral Space Force Station na Floridě v USA 7. října v 10:52 místního času (16:52 SELČ, 14:52 UTC) a její solární panely byly rozloženy přibližně o hodinu později.
Sonda Hera o velikosti automobilu provede první podrobný průzkum „binárního“ – neboli dvojitého – asteroidu 65803 Didymos (řecky „dvojče“), kolem kterého obíhá menší těleso Dimorphos (řecky „dvě podoby“). Sonda Hera se zaměří především na menší z těles, jehož dráhu kolem většího asteroidu změnila mise sondy NASA Double Asteroid Redirection Test (DART), která v roce 2022 demonstrovala vychýlení asteroidu kinetickým nárazem.
„Planetární obrana je ze své podstaty mezinárodní záležitostí a jsem opravdu rád, že vesmírná sonda ESA Hera stojí v čele evropského úsilí o ochranu Země,“ řekl generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
Hera bude také provádět náročné technologické experimenty v hlubokém vesmíru, včetně vyslání dvou „CubeSatů“ velikosti krabice od bot, které se přiblíží k cílovému asteroidu a budou manévrovat v ultra nízké gravitaci, aby získaly další vědecká data, než nakonec přistanou. Hlavní sonda se také pokusí o „samočinnou“ navigaci kolem asteroidů na základě vizuálního sledování.
Na start mise a její cestu do hlubokého vesmíru dohlíží Evropské středisko vesmírných operací ESA v německém Darmstadtu.
„Hera je konečně na cestě k Didymosu; dnes píšeme novou stránku vesmírné historie,“ řekl vedoucí mise Hera, pan Ian Carnelli. „Tato mise do hlubokého vesmíru proběhla od podpisu smlouvy až po start za pouhé čtyři roky, což je důkazem tvrdé práce a odhodlání týmu Hera v ESA, evropského průmyslu, vědy a japonské vesmírné agentury JAXA.“
„Základní myšlenka mise planetární obrany založené na dopadu jedné sondy na asteroid doprovázené druhou sondou, která sbírá data, je však stará již dvě desetiletí a významně k ní přispěl zesnulý profesor Andrea Milani, průkopník v oblasti monitorování rizik spojených s asteroidy, jehož jméno bylo propůjčeno jedné ze dvou palubních sond Hera CubeSat.“
ESA společně s NASA a dalšími partnerskými agenturami sleduje oblohu, aby identifikovala a sledovala nebezpečné asteroidy. Ale pokud by bylo spatřeno přibližující se těleso, jak by jej bylo možné zastavit?
Cílem mise NASA DART je, aby na tuto otázku pomohla odpovědět. Dne 26. září 2022 provedla sonda DART první vychýlení asteroidu v historii lidstva, když úmyslně narazila do asteroidu Dimorphos, měsíčku o velikosti Velké pyramidy, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos o velikosti hory, čímž posunula dráhu asteroidu Dimorphos.
Na základě pozorování ze Země se sondě DART podařilo zkrátit dobu oběhu asteroidu Dimorphos kolem měsíce Didymos o 33 minut, což je téměř 5 % její původní hodnoty, a zároveň vyvrhnout do vesmíru tisíce kilometrů dlouhý oblak trosek.
V souvislosti s touto událostí však zůstává mnoho neznámých, které musí vědci vyřešit, aby se z této metody odklonění asteroidu pomocí „kinetického nárazu“ stala dobře pochopitelná a spolehlivě opakovatelná technika planetární obrany. Jak velký byl kráter po dopadu sondy DART, nebo došlo k přetvoření celého asteroidu? Jaké je minerální složení, struktura a přesná hmotnost asteroidu Dimorphos?
Sonda Hera s hlavním tělesem ve tvaru krychle o průměru přibližně 1,6 m a dvěma solárními křídly o průměru 5 m je vlastním příspěvkem ESA k této mezinárodní spolupráci v oblasti planetární obrany. Jakmile mise za dva roky dorazí k binárnímu asteroidu Didymos, provede detailní průzkum místa kolize, aby získala všechny chybějící potřebné poznatky.
„Schopnost sondy Hera podrobně studovat svůj cíl v podobě asteroidu bude přesně to, co potřebujeme pro operační planetární obranu,“ vysvětluje Richard Moissl, vedoucí kanceláře ESA pro planetární obranu. „Lze si představit scénář, kdy je rychle vyslána průzkumná mise, která má vyhodnotit, zda je potřeba provést nějakou následnou vychylovací akci. Brzy bychom si to měli znovu vyzkoušet s naší sondou Ramses při plánované misi planetární obrany, která se má setkat s asteroidem Apophis během jeho těsného přiblížení k Zemi v roce 2029.“
Do vývoje mise Hera se zapojilo přibližně 100 evropských společností a institutů v 18 členských státech ESA. Průmyslové konsorcium vedla společnost OHB System AG, která byla zodpovědná za celkový návrh, vývoj, montáž a testování vesmírné lodi.
Hera provede dosud nejpodrobnější průzkum binárního systému asteroidů. Přestože binární asteroidy tvoří 15 % všech známých asteroidů, žádný z nich nebyl dosud podrobně prozkoumán. Asteroid Dimorphos je navíc nejmenším tělesem, které dosud vesmírná mise navštívila, zatímco Didymos se na svou velikost rychle otáčí a vzhledem ke svým rozměrům se blíží hranici strukturální stability.
CubeSat Milani, vyvinutý pro ESA italským průmyslem pod vedením společnosti Tyvak International, bude zkoumat minerální složení asteroidu Dimorphos a jeho okolního prachu, zatímco CubeSat Juventas, vyrobený konsorciem vedeným Lucemburskem v rámci GOMspace, provede první podpovrchové radarové sondování asteroidu. Na konci svého šestiměsíčního průzkumu asteroidů vyzkouší sonda Hera také experimentální samořídicí režim, který jí umožní autonomní navigaci kolem asteroidů na základě sledování povrchových útvarů.
Komentář vědeckého pracovníka mise ESA Hera Michaela Kuepperse: „Na konci mise sondy Hera by se dvojice Didymos měla stát nejlépe prozkoumanými asteroidy v historii, které pomohou chránit Zemi před hrozbou přilétajících asteroidů.“
Hlavní řešitel projektu Hera Patrick Michel, ředitel výzkumu v CNRS/Observatoire de la Côte d'Azur, dodává: „Dopad sondy DART byl jako první epizoda vesmírného dobrodružství – velkolepý záblesk, který se objevil ve vesmíru a zanechal ve vědcích otázku: Co se stalo dál?“
„Nyní je Hera na cestě v další epizodě, aby proměnila krátké záblesky asteroidů Didymos, které nám přenesla mise DART, v podrobný průzkum, který nám slibuje nové poznatky o procesu srážek planet – což byl jeden z hlavních mechanismů vzniku Sluneční soustavy, jak ji známe.“
Dnešním startem se Hera dostala na přímou odletovou trajektorii od Země a zahájila tak svou dvouletou cestovní fázi. Po plánovaném manévru příští měsíc bude v březnu 2025 následovat průlet kolem Marsu, který dodá sondě rychlost pro její případné setkání s Didymosem. Během gravitačního urychlení Marsem provede sonda Hera průzkum marsovského měsíce Deimos a poprvé použije své vědecké přístroje.
Přílet k Didymosu se předpokládá na podzim roku 2026, kdy mise k asteroidu vstoupí do své hlavní vědecké a technologické demonstrační fáze.
Další informace týkající se sondy Hera: https://www.esa.int/hera
Vědecká spolupráce v rámci programu Hera: https://www.heramission.space
O programu vesmírné bezpečnosti ESA
Program vesmírné bezpečnosti ESA je zaměřen na ochranu Evropy a jejích ekonomik před narušením kritické infrastruktury ve vesmíru i na zemi v důsledku kosmického odpadu, kosmického počasí nebo nebezpečných asteroidů a na podporu nových komerčních příležitostí v evropském vesmírném sektoru. Další informace https://www.esa.int/spacesafety
Další informace Vám poskytne
ESA Media Relations (Kancelář agentury ESA pro vztahy s médii)
E-mail: media@esa.int
Podmínky využívání fotografií ESA:
photolibrary.esa.int/home-page/
S otázkami či žádostí o informace ohledně fotografií ESA se obracejte přímo na adresu spaceinimages@esa.int.
Videa
Podmínky využívání videí ESA:
https://www.esa.int/spaceinvideos/Terms_and_Conditions
S otázkami či žádostí o informace ohledně videí ESA se obracejte přímo na adresu spaceinvideos@esa.int.
Sociální média
Sledujte ESA na:
Twitter: @esa
Instagram: Europeanspaceagency
Facebook: EuropeanSpaceAgency
YouTube: ESA
LinkedIn: European Space Agency - ESA
Pinterest: European Space Agency - ESA
O Evropské kosmické agentuře
Evropská kosmická agentura (ESA) představuje evropskou bránu do vesmíru.
Jedná se o mezivládní organizaci založenou v roce 1975, která si klade za cíl vytvářet evropské kapacity a dovedností ve výzkumu vesmíru a zajistit, aby investice do něj byly ve prospěch lidí v Evropě i na celém světě.
ESA tvoří 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Litva, Slovensko, Slovinsko a Lotyšsko jsou přidruženými členy.
ESA navázala formální spolupráci se čtyři členskými státy EU. Některých programů ESA se na základě smlouvy o spolupráci účastní Kanada.
Díky koordinaci finančních a intelektuálních zdrojů svých členů se ESA může pouštět do programů a projektů, které jdou daleko za možnosti každé jednotlivé evropské země. Spolupracuje zejména s EU na implementaci programů Galileo a Copernicus a s EUMETSAT na rozvoji meteorologických misí.
Více se o ESA dozvíte na stránce www.esa.int